Adaptační plán

Vážení rodiče,

prostřednictvím adaptačního plánu Vám nabízíme možnost, jak zvládnout adaptaci vašeho dítěte na DS co nejlépe a v klidu.
Naším cílem je veselé dítě, které přichází a odchází z dětské skupiny spokojené, šťastné a radostné, vyprávějící zážitky, které si od nás bude odnášet.

U nás přistupujeme ke každému dítěti individuálně dle jeho potřeb, schopností a dovedností a na základě toho se i snažíme k procesu adaptace přistupovat a přizpůsobit tak adaptaci potřebám každého dítěte zvlášť, protože víme a chápeme, že každé dítě je jiné a vyhovuje mu tak něco jiného.

Citlivé přijetí, klidné vystupování, tolerance a empatie jsou pro nás velmi důležitým prvkem, který užíváme nejen během adaptačního procesu.

Délka období adaptace je velmi individuální, trvá přibližně 2 týdny až 2 měsíce. Důležitou roli zde má osobnost dítěte a rodičovský přístup. Předpokladem pro dobrý průběh adaptace dětí je komunikace. Pro naše pečující osoby je velmi důležité mít veškeré informace o dítěti. Myslete na to, že je možné, že se vaše dítě může v době adaptace začít chovat na přechodnou dobu jinak, než tomu bylo před nástupem do DS. Může se stát, že bude například více přecitlivělé, emoční, méně, nebo více upovídané. Nebojte, je to zcela normální a v momentě, kdy bude proces adaptace u konce, vše by se mělo vrátit zpátky tak, jak jste byli zvyklí.

A co to to adaptační období vlastně je?

Adaptační období začíná vstupem dítěte do dětské skupiny a končí v momentě, kdy je dítě schopné být odloučené od rodiny a zvládá pobyt v dětské skupině bez větších emocionálních výkyvů. Většinou je to po 2 týdnech až 2 měsících. Avšak, jak jsme již uvedly, je to velmi individuální.

První návštěva, seznámení s prostředím DS.

• Každému rodiči, který projeví zájem o zapsání dítěte do DS je nabídnut termín návštěvy. Ideální je, aby na první návštěvu přišla celá rodina a všichni jste se tak cítili komfortně při rozhodování, zda chcete dítě do naší DS přihlásit.
• Návštěva naší dětské skupiny probíhá v provozní době dětské skupiny ideálně v ranních či brzkých dopoledních hodinách, popřípadě v odpoledních hodinách. Vše ale záleží na individuální domluvě.
• Setkání není nijak časově omezeno, a to hlavně z důvodu, aby bylo dostatek prostoru pro zodpovězení všech dotazů, prohlídnutí prostor DS a případně první minuty strávené ve třídě DS formou hry.
• V případě, že si rodiče jsou jisti již během návštěvy DS o zapsání dítěte, obdrží veškerou dokumentaci nutnou k přijetí dítěte do DS.

Druhá návštěva, odevzdání dokumentace a před nástupem do DS

• V momentě, kdy mají zákonní zástupci vyplněnou veškerou dokumentaci nutnou k zápisu dítěte do DS je po dohodě s ředitelkou DS dohodnut další termín návštěvy, během které proběhne odevzdání veškerých dokumentů.
• Na tento termín přijďte ideálně opět s dítětem, aby se pomalu začalo cítit bezpečně v prostředí DS a nebyla pro něj naše skupina stále tak nová a neznámá jako po první návštěvě.
• Po předání veškeré dokumentace dojde k podpisu smlouvy. Samozřejmě lze zodpovědět doplňující otázky.
• Během této návštěvy si dítě taktéž vybere hrneček se svojí značkou a odnese si ho domů. Může se tak lépe ztotožnit s nástupem do DS a hrdě rodině a kamarádům ukazovat, jaký má hrneček. A v neposlední řadě si zapamatovat svou značku, která ho bude ve školce provázet.
• O nástupu dítěte do DS informuje ředitelka s dostatečným předstihem pečující osoby dané třídy a konzultuje s nimi vše důležité a předává jim veškeré informace o dítěti.
• Pečující osoby připraví dítěti tašku na oblečení, dítětem vybranou značku a zařadí si veškeré dokumenty do dokumentace.
• Pár dní před prvním dnem je vhodné, aby od rodičů směrem k dítěti zaznívala jemná motivace (ne nutně prostřednictvím odměn – když nebudeš ve školce plakat, koupím ti hračku atp.). Také doporučujeme, abyste o nástupu do DS s dítětem mluvili co nejvíce otevřeně a citlivě, chápaly jeho obavy a případný strach z nástupu do DS. Je důležité, aby dítě cítilo jistotu i z vás rodičů a abyste nepochybovali o tom, zda děláte správně. Dítě vše vycítí a může to celý proces adaptace ovlivnit.

První dny v dětské skupině

• Pokud má rodič ještě nějaké nejasnosti může se dostavit (po předchozí domluvě) za ředitelkou školy a vše potřebné prokonzultovat.
• Ze začátku se k nám můžete připojit například během pobytu venku. Přijít se za námi podívat na zahradu, pohrát si společně se svým dítětem a ostatními dětmi nebo s námi jít na vycházku.
• Dále je možné, abyste vy, jako rodiče v prvních dnech zůstaly nějakou dobu v šatně a dítě bylo v péči našeho personálu. Dítě má tak stabilní a bezpečný „bod“ a bude se cítit jistěji. Vy si mezitím můžete vyřídit práci či další věci na notebooku či telefonu.
• Jakmile se vy i vaše dítě budete cítit jistě a bezpečně a budete chtít odejít, necháváte dítě samotné v DS. Ze začátku je možné, aby dítě bylo v DS např.: jen do dopolední svačiny, do pobytu venku, do oběda atp., vše ostatně záleží na vás a na vašich potřebách.
• Když se s dítětem loučíte pamatujte na to, že ne vždy je dobré se s dítětem dlouze loučit. Někdy méně, je více a je to pak pro dítě jednodušší, ale samozřejmě vy znáte vaše dítě nejlépe a víte, co potřebuje. My vás nebudeme od ničeho odrazovat, vždy respektujeme vaše potřeby a rituály.
• Nebojte se případných slziček, popřípadě jiných negativních emocí, je to zcela normální a běžné a dítě většinou během několika minut přestane.
• Krásným rituálem, který taktéž napomáhá ulehčení procesu adaptace je ranní úkol. Ten je připravený každé ráno v místnosti vedle šatny dětí. Jedná se o jednoduchou a rychlou činnost pro rodiče s dětmi, které pečující osoby připravují. Díky tomuto rituálu se děti budou cítit jistěji a klidněji. Ranní úkol napomůže tomu, aby se dítěti odcházelo o rodičů lépe a sebevědoměji. 

běžně se stává, že dítě jde do „školky“ první den s úsměvem a nadšením, většinou si totiž neuvědomuje, že to není jen na jeden den. Je proto zcela běžné, když začne plakat, popřípadě prožívat negativní emoce až po prvním dnu, popřípadě po několika prvních dnech.

 Další dny v DS

• Děti si postupně zvykají na odloučení od rodičů a postupně tak ustává pláč a prodlužuje se tak interval doby pobytu dítěte v DS.
• Děti se postupně zapojují do činností, hrají si, zkoumají a objevují.
• Pokud i po několika dnech dítě neustále pláče, nemusíte ztrácet hlavu. Ve většině případech to bývá tak, že dítě pláče při loučení a po chvíli pláč ustává.

• Pokud se nedaří v adaptaci dítěte, a i po několika týdnech dítě neustále pláče, a to i po několika minutách v DS a pláč neustává, dítě je ve stresu a neklidné, nehraje si a nezapojuje se do činností je sjednána osobní konzultace s rodiči, kde se snažíme najít řešení, které by procesu adaptace pomohlo. Na všem se s rodiči domlouváme individuálně a věříme, že vše má své řešení. Cílem této konzultace je najít cestu tak, abyste vy a vaše dítě byli spokojené a v pohodě.
• V ojedinělých případech, se může stát, že si dítě na kolektiv a docházku do DS vůbec nezvykne. Pokud ani po výše zmíněné konzultaci se dítě neadaptuje, dohodneme se s rodiči na dalším postupu. V tomto případě opět vše záleží na přání rodičů. Může se například změnit docházka (z celodenní na dopolední), popřípadě počet dnů v týdnu, kdy dítě dochází do DS. V ojedinělých případech přerušit docházku dítěte do DS a po několika týdnech jí, popřípadě zase obnovit.

• Adaptační proces vyhodnocujeme průběžně a individuálně už během adaptace dítěte v DS a přizpůsobujeme tomu patřičné kroky k úspěšné adaptaci, a to jak v rámci vzájemných konzultací s rodiči, tak také s personálem DS.
• Celkový proces adaptace lze vyhodnotit až po úplném skončení procesu a je nutné jej vždy vyhodnocovat individuálně.
• Jakmile je dítě začleněno do kolektivu, zvládá bezproblémový příchod, pobyt i odchod z DS, zapojuje se do aktivit, přijímá stravu a je na pohled spokojené a šťastné, proces adaptace se ukončuje
• V případě toho, že se dítě úspěšně neadaptuje je možné řešení konzultováno individuálně s danými zákonnými zástupci a na základě konzultace je vytvořeno řešení a závěr z konzultace. Buďto se prodlužuje adaptační proces, nebo je dítě po domluvě s rodiči z DS trvale či přechodně odhlášeno.

• Otevřená a dítěti přiměřená komunikace o tom, co se bude dít, co ho čeká, jak jednotlivé věci budou probíhat. Také nezapomínejte s dítětem komunikovat po pobytu v DS o tom co prožilo, jak se mělo, co všechno se událo atd.
• Oblíbená hračka, nebo jiná drobnost většinou dítěti usnadní počáteční nejistotu a dodá jim pocit bezpečí
• Postupná adaptace – nejdřív několik hodin a dní v týdnu a postupné prodlužování dle pozorování chování dítěte – každé dítě je jiné a je velmi důležité na dítě netlačit
• Být si jako rodič jistý, že chcete dát dítě do DS a že nám důvěřujete. Pokud si jistý nebudete, budete mít výčitky a pochybnosti, dítě to vycítí a bude pro něj adaptace náročnější.
• Klidný a vyrovnaný přístup a pochopení + vysvětlení proč dítě do DS chodí – že to není něco za trest, popřípadě za odměnu, ale například, že i rodič chodí do práce a děti chodí do školky, kde je čeká spousta zábavy, poznání a nových kamarádů
• Pokud to dítěti nedělá dobře, neprodlužovat loučení, zároveň se však vždy s dítětem rozlučte, pro dítě je to velmi důležité. Můžete mít nějaký svůj vlastní rituál, na ten ovšem také nezapomínejte. Dítěti to dodá pocit bezpečí.
• Plnění slibů vždy a bez výjimky. Nedoporučujeme dětem slibovat něco, co nemůžete splnit, a to ať v dobrém, nebo špatném.
• Buďte trpěliví a empatičtí. Nástup do DS je pro dítě něco zcela nového a nepoznaného. Nesrovnávejte ho s ostatními dětmi, případně sourozenců. Každé dítě je jiné a potřebuje něco jiného, popřípadě jinak dlouhý čas.
• Snažte se již před nástupem do DS ale také během podporovat co nejvíce dítě v samostatnosti, usnadní mu to spoustu procesů a bude se cítit jistěji.

1. Mluvte s dítětem – snažte se mu co nejvíce přiblížit, co se v dětské skupině (školce) dělá, jaké to tam je. Vyhněte se negativním popisům, jako například „tam tě naučí poslouchat“, „tam ti tohle tolerovat nebudou“ atp., nemluvte o DS jako o trestu „když nebudeš poslouchat, budeš tam spát“, „když nebudeš poslouchat, nechám tě tam dýl“ atd. Buďte empatičtí, dejte dítěti najevo porozumění, ale zároveň pocit jistoty a bezpečí.
2. Zvykejte dítě na odloučení – pomalu a citlivě připravujte dítě na odloučení už před nástupem do DS, nemotivujte to tím, že si „musí zvyknout, protože pak bude chodit do DS a nic jiného mu nezbyde“
3. Veďte dítě k samostatnosti a sebeobsluze – čím více samostatné bude, tím jistěji se bude cítit
4. Pokud bude dítě plakat buďte přívětiví, ale zároveň důslední. Pokud se s dítětem na něčem domluvíte, dodržujte to. Rozloučení ideálně příliš neprotahujte, ale zároveň neodcházejte narychlo a tajně.
5. Dejte dítěti s sebou jeho oblíbenou hračku, plyšáka
6. Dodržujte rituály – nezapomínejte dodržovat rituály, které má vaše dítě rádo a potřebuje je. Zároveň si můžete vytvořit váš vlastní rituál ve spojitosti s DS.
7. Plňte sliby – pokud dítěti něco slíbíte, dodržujte do, pokud se na něčem domluvíte, také to splňte. Neslibujte dítěti, že půjde po obědě, když máte v plánu, že v DS bude spát.
8. Komunikujte s pečujícími osobami a důvěřujte jim – sdílejte jim informace o vašem dítěti, nezapomínejte na důležité, ale i pro vás nezásadní informace. Vše může pečujícím osobám i dítěti pobyt v DS ulehčit. Zároveň pevně věříme, že vaše děti jsou u nás v dobrých rukách, důvěřujte tedy pečujícím osobám.
9. Buďte si jistí tím, že dítě do DS chcete dát, pokud si jistí nejste, ještě ho do DS nedávejte. Stejně jako doporučujeme netlačit na dítě, netlačte ani na sebe. Dítě váš pocit nejistoty vycítí a ztíží to celkový proces adaptace.
10. Za pobyt v DS neslibujte dítěti odměnu – pobyt v DS není za odměnu a nejen, že dítě bude muset zpočátku zvládat adaptaci na dětskou skupinu, ale také do toho bude myslet na to, že má něco slíbeno za něco a když selže, tak to nedostane